Jediný ohňostroj během několika minut vypustí tolik dioxinů a furanů, co by spalovna vypouštěla po dobu několika let. Tak na tuto informaci jsem narazil v práci Mgr. Radovan Šejvla, na kterou najdete odkaz níže a ze které si nyní dovolím citovat:

Časopis Odpadové hospodářství: „Londýnská radnice na přelomu milénia pro své občany uspořádala ohňostroj, který za 15 minut střílení vypustil do ovzduší stejné množství dioxinů a furanů, které by tamní spalovna vyprodukovala za 140 let provozu." Následoval jen můj těžkoměřitelný údiv, protože jsem si velice rychle vzpomenul, jak při novoroční procházce smrdí vzduch vmístech, kde se střílí. Také se většinou 1. ledna zatáhne a obloha je najednou špinavě šedá, i když ještě 31. prosince svítilo slunce.

Co všechno se asi s výbuchy pestrobarevných ohnivých petard do ovzduší dostává? S touto otázkou jsem zamířil na katedru Ústavu ochrany ovzduší na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Ano, petardy produkují dioxiny a těžké kovy, to my víme, ale nikoho to nezajímá. Navíc je velice obtížné při jejich výbuchu škodlivé látky změřit. Aha, cotakhle bouchnout petardu v nějaké izolované laboratoři a změřit to tam? - Ano, to je sice teoretickymožné, ale na to tu nemáme vybavení.

Kolikpak asi tun zábavné pyrotechniky ročně v ČR odpálíme?Kolik různých prvků při jejích explozích shoří v atmosféře a kolik dalších sloučenin vznikne při jejichspalování? Statistika nuda je, má však cenné údaje, zpívá se v jiné písničce, tak kdopak nám tospočítá? Jistě existuje nějaká statistika, kolik tun zábavné pyrotechniky se do ČR každým rokemdováží a z jakých chemických látek se vyrábí.

Řada velkých měst z peněz daňových poplatníků při nejrůznějších slavnostních příležitostech pořádá ohňostroje. Některá města dokonce pořádají festivaly, kam se sjíždějí střelmistři z celé Evropy. Brno své ohňostroje odpaluje z lodí i pontonů na přehradě. Jak krásně se ta barevná světla odrážejí od vodní hladiny, lidé se chodí dívat a nadšeně tleskají. Jiní se ptají, kolik a jakých škodlivých látek tyto rachejtle produkují. Nebo je spalování nebezpečných chemických látek v atmosféře ošetřeno stejně jako u spaloven? Tedy 850 ºC s následným zdržením spalin na uvedené teplotě po dobu 2 sec s následným prudkým ochlazením spalin? Možná na ohňostroje platí jiné, méně ekologické limity.

Dále si dovolím citovat Ing. Mgr. Miroslava Zajíčka, MA:

Jako kuriozita může sloužit to, že každoroční novoroční ohňostroje vyprodukují mnohonásobně více dioxinů než spalovny za celý rok a nikdo se nad tím nepozastavuje a nehledí na novoroční veselí jako na zdroj významného zdravotního rizika (kromě případných popálenin rukou či vystřelených očí).

I když z vyhledávače na mě odevšad „vyskočila" věta: „Dioxiny a furany jsou nejen rakovinotvorné, ale poškozují také hormonální a imunitní systém a ovlivňují nervovou soustavu.", dovolím si ještě citovat z bakalářské práce Tomáše Ferdana:

Jedná se o skupinu velmi nebezpečných látek pro životní prostředí, život organizmů i život člověka. Dioxiny patří mezi velmi jedovaté látky, které jsou životu nebezpečné již v koncentracích jedna ku miliardě (ve srovnání s kyanidem draselným jsou asi sedmdesátkrát jedovatější). U pokusných zvířat, která byla vystavena působení látek s dioxinovým efektem, byla zaznamenána řada toxikologických projevu. K těmto patřily hlavně:
- poruchy růstu,
- poškození imunitního systému,
- zvýšený výskyt rakoviny,
- poškození reprodukčních funkcí.

Citováno z následujících zdrojů:

Energetické zplyňování a jeho cesta k vyšší účinnosti a energetickému využití odpadů, strana 101. - Mgr. Radovan Šejvl

Odpadové fórum, strana 18 - Ing. Mgr. Miroslav Zajíček, MA

Způsoby odstraňování perzistentních látek (dioxinů), kapitoly 2.1 a 2.2 - Tomáš Ferdan