K. Neubergera spolu s M. Haklem z hornického spolku Praha zamířili do polského Rybniku, kde se na pozvání zúčastnili již 47. Spotkanie gwarkow. V pátečním podvečer jsme dorazili do Ostravy, cesta velmi nepříjemná pršelo a byla velká mlha. Večer jsme si poseděli v kamarády z Nadace Landek a ze Slovenska. V sobotním ránu jsme si prohlédli důl Landek a poté již vyrazili do polského Rybniku. Úvodní přátelské setkání bylo hned u našeho kamaráda Marka. Samozřejmě se nám pochlubil svojí sbírkou hornických artefaktů. Poté následoval přejezd do Muzea tradic jámy Debiňsko. Můžeme jen tiše závidět, co se kolegům podařilo zachránit z jejich více než stoleté historie (soubor hornických praporů od roku 1898 je určitě velmi ojedinělou zachovalou sbírkou. Celé muzeum obsahuje velké množství fotografií, soch a sošek, knih, medailí, hornických strojů a nástrojů potřebných ke kopání či posléze rubání uhlí. Na výstavbu přispěla velkou měrou Evropská unie a město Rybnik. V průběhu prohlídky nás přišel pozdravit starosta města Rybniku. Po prohlídce následoval delší přesun nazpět do místa konání 47. setkání horníků SITG. Setkání se konalo v rekonstruované budově staré kompresorovny a kotelny nově vybudovaného hornického muzea v Rybniku. Zahájení jako obvykle bylo zahájeno nástupem předsednictva setkání. Celý program doprovázel zpěv hornických karmín. Večer byl rozdělen do dvou částí. První částí programu bylo odměňování zasloužilých pracovníků v hornictví medailemi, dekrety a kahany. Poslední tečkou bylo předávání hornických mečů, což je nejvyšší vyznamenání 3 gwarkům a nakonec předávání hornických kordíků, což je vyznamenání o stupeň nižší. Zde byli vyznamenáni 2 horníci, z nichž jeden byl Karel Neuberger ze Stříbra. Slovenští kamarádi vyznamenali Marka Przystazse medailí sv. Barbory. J. Gavlas z Nadace Landek pozval všechny přítomné v příštím roce na 27. setkání českých hornických měst a obcí v Ostravě. Poté nám přistálo na stole „pořádné kolínko“, to se nedalo sníst. Dalším bodem programu již bylo zápolení dvou tablic ve zpěvu a hrách o to, kdo je lepší. Závěr – vše skončilo remízou. Rozcházeli jsme se plni dojmů a nových hornických kamarádů. Tak zase za rok na shledanou. Příštím naším hornickým setkáním bude zanedlouho Praha a hornický průvod Prahou.

Zdař Bůh