z poslední rozpočtové rady. Stát tedy nevybere dostatek daní už ani na svůj vlastní provoz. Tomuto trendu silně pomohla minulá Babišova vláda, jak lze zjistit ze zprávy NKU.

Aby toho nebylo málo, tak v roce 2021 začalo Rusko omezovat dodávky plynu, což mělo kromě jiného vliv na růst inflace. Bohužel tentokrát za Babišem nikdo nepřišel, takže reakce jako v některých jiných státech nebyla až na osvobození energií od DPH v listopadu a prosinci. Ovšem žádné systémové kroky se nekonaly. Energetickou bezpečnost Babišova vláda zcela ignorovala, protože ruský plyn byl nejlevnější. To ale neznamenalo, že stát nemohl zadotovat náhradní trasy na sever či jih, abychom byli připraveni.

Za inflaci nemůže Fialova vláda, jak tvrdí Andrej Babiš, ta začala růst už v roce 2021 a strmě vystřelila v důsledku války na Ukrajině. To by Fialova vláda za dva měsíce nestihla, protože výše inflace se projevuje se zpožděním. Za inflaci může hlavně válka na Ukrajině. Nicméně srpnová inflace v ČR (17,2) je téměř 2x vyšší než červnová inflace v eurozóně (9,6), pod čímž se podepsala Babišova politika „po nás potopa“, jak ji trefně již v roce 2019 nazval Adam Páleníček, no a pak další Babišovo navyšování výdajů pod pláštíkem covidových opatření.

Současná Fialova vláda tyto zděděné problémy musí řešit, ale je na ní vidět, jak jí v tom právě komunální volby přibrzdily. Naštěstí tato vláda již více naslouchá ekonomickým odborníkům než mediálním poradcům. Dost výstižně to shrnuli Kalousek s Topolánkem ve svém desateru.

Opozice, vědoma si toho, že vláda je v kleštích, opět vyzývá k plošnému zvyšování mezd státních zaměstnanců, či výplaty mimořádných podpor dalším skupinám obyvatel, za kterým není nic jiného než volební populismus. Hodně zjednodušeně řečeno (nejen) mzdy státních zaměstnanců jsou financované z výběru daní od ostatních (produktivních) občanů neplacených státem. Po zrušení superhrubé mzdy se nevybere daní dost, zvyšování produktivních občanů je problém nedostatku pracovních sil, státní zaměstnanci nám ale trvale úspěšně přibývají.

Bohužel s ohledem na nadcházející komunální volby na tlak populistů naskočila i Fialova vláda. 5.000 Kč na dítě pro příjem rodiny do milionu bylo špatně. Měla vyplácet dvojnásobek, ale jen té polovině s nižšími příjmy. A že vyplácí jen do 15 let?  Na základě vlastní zkušenosti chápu, jak to Jurečka myslel. Já si musel vydělat jak na gympl, tak na vejšku.

Pokud si bude stát i nadále na plošné rozdávání peněz půjčovat, tak bude nutné platit ještě úroky, na které opět budou muset vydělat produktivní pracovníci. To je ale cesta do pekel, protože se dostáváme do začarovaného kruhu, ze kterého není cesta ven.

Obecně jsou dvě řešení, buď zvýšit daně nebo zeštíhlit provoz státu, který stále bobtná. Pro politiky je z hlediska voleb obojí problém. Nicméně řešit to musí nejpozději tato vláda, později by již mohlo být pozdě. Opozice upozorňuje, že se na daních vybírá díky inflaci více, ale to padne na inflací navýšené náklady.

Zvýšení daní sice může problém zmírnit, ale není to trvalé řešení. Proč by se mělo vybírat více na daních kvůli tomu, že stát neumí efektivně hospodařit? Zde souhlasím s Piráty, že je potřeba se jako prioritu okamžitě zaměřit na rychlou digitalizaci státu.

Nejen opozice vládě vyčítá, že jí trvá všechno strašně dlouho. Nevím, jakou roli v tom sehrály komunální volby, ale na druhou stranu nám všem nezbylo nic jiného než začít hledat okamžité rezervy v nákladech, což je ve svém důsledku pozitivní. Totéž platí i pro zastropování cen energií, které je na takové úrovni, jakou si stát může dovolit s ohledem na státní rozpočet, takže srovnávání s jinými státy pokulhává, i když v případě exportujících firem jsou ty české znevýhodněny. Pro nejvíce postižené občany toho vláda ale vůbec neudělala málo – více ZDE, bohužel toho papírování je kvůli počítačovému nepropojení agend státu pořád hodně.

Pro mne překvapivé bylo to, že na konfrontační předvolební kampaň hnutí ANO a SPD slyšeli i lidé, kteří jsou jinak schopni reálně používat „selský rozum“. Pravděpodobně jim ho „vypínají“ emoce, na které tyto kampaně cílí. V tomto směru má školství rezervy, to nespraví pumpování peněz do školství, tady by bylo potřeba udělat analýzu a upravit školní osnovy, aby i po pubertě zůstalo podvědomé kritické nahlížení na předkládané názory a ne automatické přebírání názorů, protože to psali na FB.

Téměř polovinu toho, co zaměstnanec vydělá, odvede státu – více ZDE. Velmi zjednodušeně to znamená, že v momentě, kdy Ukrajinec má čistou mzdu 20 tisíc, tak státu odvedl taktéž téměř 20 000 Kč. Za těch 20.000 Kč pak nakupuje a z jeho nákupu si zase stát bere něco ve formě daně z přidané hodnoty.  20 000 Kč ale zároveň odpovídá 4 měsícům příspěvku uprchlíkům z Ukrajiny. Myslím, že chytrý čtenář už si zbytek dokáže spočítat sám. To jen na závěr, že nás uprchlíci zdaleka nestojí tolik, jak se nám někteří populisté snaží vnutit. A to nepočítám zakázky, které by jinak některé firmy museli pro nedostatek pracovníků odmítnout. V koncovce se může naše pomoc více než jen vrátit, tedy uprchlíci mohou vydělávat na důchody seniorů. A po válce bude Ukrajina potřebovat pomoci s obnovou, což zase může být příležitost pro české firmy, protože už teď se připravují EU fondy.