na Slovensko jsem dostal nabídku zúčastnit se mineralogické expedice do Bulharska a Rumunska. Delší dobu se nic nedělo, až začátkem měsíce července přišla odpověď, že se jede a jestli tedy mám zájem. Mohl jsem si vybírat, protože jsem měl i nabídku na minerály do švýcarských Alp. Již předem jsem si řekl, že do Alp to zase nemám tak daleko a mohu se tam podívat takříkajíc kdykoliv. Připravil jsem bagáž, nechal nabrousit v Soteru majzly a v pátek druhého srpna jsem vyrazil směr Hodruša. Odpoledne jsem ještě stačil navštívit kamarády v Banské Štiavnici, kde se konal Náckův pochod a v sobotu brzo ráno jsme vyrazili směr Sofie. Cesta strastiplná 4,5 hod čekání na hranicích. Dorazili jsme po celodenním utrpení v pozdních večerních hodinách. Brzo ráno hned odjíždíme směr Michalkovo, ložisko fluoritů a kalcitů. Projíždíme kolem vodní nádrže Vyča snad 80 km a snad 1 000 zatáček. Večer končíme v Madanu. Ráno nás čekají na šachtě Jižní Mitrovice, ložisko olova a zinku. Nesmí chybět důležitá instruktáž, dostaneme firemní oblečení a jedeme. Vedení šachty nás provází po několika pracovištích. Poté již směřujeme do dalšího našeho místa ubytování a to Krumovgradu. Ráno jsme přijati vedení společnosti DUNDEE Precious Metals na zlatém dole v Ada Tepe. Opět nás vybaví vším potřebným a jedeme do dolu, tentokráte je to lom. Těží 2 miliony tun rudniny ročně. Výtěžnost 8 gramů zlata/tunu. Je nesnesitelné vedro 42 °C. V tomto počasí jdeme na opály do Zlatolistu na slunci je 50°C. Další den nás čekají acháty v Svetoslavu, acháty na Doliče a končíme den v Mandžarovu, kde kopeme ametysty. Ve čtvrtek se přesouváme zpět do Sofie, protože další den fáráme na zlatém dole v Čelopeči. Opět někdo vedení společnosti Dundee se nás ujímá. Platí zde přísné bezpečnostní předpisy. Pracuje zde 1 400 lidí. Fáráme auty spirálou do hloubky 900 m pod povrch. Prohlížíme několik pracovišť, např. vrtání průzkumu, drtící stanice, čelby při navrtávání atd. Po skončení jsme pozváni na společný oběd. Na všech našich zastávkách jsme předávali dary a pozornosti. Vracíme se zpět do Sofie a jdeme se podívat do místního muzea „Lidé a země“ do mineralogické expozice. Muzeum je dosti zastaralé oproti jiným v Evropě. Škoda, vzorky tam mají velmi slušné. Náš týdenní pobyt zakončujeme v hospůdce na večeři s naším průvodcem Antonem. Večerní Sofie je k nepoznání, všude plno lidí a všichni míří na večerní posezení. Poslední den nás nečeká nic zajímavého, jen dlouhá, nudná cesta do Rumunska a přes Maďarsko zpět na Slovensko, opět dorážíme po neskutečných 16 hodinách jízdy za 37°C teploty. V nedělním ránu já startuji směr Stříbro, protože jsem si přivstal a cesta je skoro bez provozu jsem doma velmi brzo. Můžeme konstatovat, že jsem najel skoro 4 500 km za neskutečného vedra, vypili jsme velké množství vody a propotili všechny trika, co jsme měli sebou. Zapomněl jsem říci, že nás bylo celkem 7, z toho 4 byli z krakovské university.

Další naší akcí je za 2 týdny Kladno a poté hornické setkání v Sokolově. Zjistil jsem, že naše město a revír znají i v Bulharsku, což je dle mého úspěch. Proč?  Díky minerálům.

Zdař Bůh
Karel Neuberger