Již tradičně vyrážíme na Velký Pátek na  bohoslužbu do kláštera Teplá, tedy do zahrady kláštera. Je tam venkovní Křížová cesta, zcela zvláštní neobvyklá malá sousoší čtrnácti zastavení  ukřižování Ježíše Krista. Je zajímavé pozorovat jak se sousoší každý rok mění, patina času, někdy jsou zapadany sněhem, tentokráte bylo nádherně slunečno, úžasná atmosféra. Celebrujici kněz provázející věřící i návštěvníky vedl bohoslužbu za pomoci mobilního telefonu. Nejdříve nechápete, bohoslužba Křížové cesty je přece jasně dána, slouží se všude stejně.. Zcela neobvyklé duchovní propojení biblického příběhu s naší současností. Ano, o tom byl ten mobil. A myšlenky v něm ukryté, myšlenky, které propojily dávný  biblický příběh s naším současným příběhem, vedly všechny příchozí k hlubokém zamyšlení ještě dlouho po skončení obřadu. Neformální diskuze s věřícími po skončení obřadu a modliteb, je hlavním vedlejším důvodem proč tam vlastně jezdíme..

Potkáte tam třeba téměř devadesatileteho bývalého kněze s manželkou a dcerou. Jeho příběh je na celou knihu. Tenhle pozitivní energii překypujici stařec, je hluboce věřící usměvavý muž. Neradi se s ním loučite, když zvedá svoje hůlky .

Mezi přítomnými bylo i několik dětí, rodiny s kočárkem mladí i staří. Pohyboval se tam i jeden zvláštní muž, chtělo by se říci exot. Hele von má v ruce lahváč (pozn. Pilsner Urquell), choval se nenápadně, na zádech batoh, občas za ním přiběhlo nějaké děcko. Probíhající bohoslužbu ovšem nijak nerušil. Potom jsme na něj jaksi zapomněli.. Když jsme pak popíjeli klášterní velkopatecni kávu sedice na nádvoří Kláštera, znovu jsme si ho všimli, seděl tam sám, občas popil z toho svyho lahvače. Najednou k němu přiběhla malá asi tříletá holčička. Tati, tati, pa pa.. Seděl tam jako zařezaný , ani se nepohnul. Holčička už běžela k nastartovanemu WV, než se nasoukala do otevřených dveří auta, ještě jednou se ohlédla a zamávala mu..

Nakonec si k nám přisedl. Mladý zdravý sympatický muž. Táta. Bezdomovec.