Stříbrské náměstí to nemá právě nejlehčí. Bylo hůř, teď už tak není. Lehce ožívá, děje se tam něco (občas), ale nežije plným životem – no jak pro koho, k tomu se dostaneme. Náměstí do vínku dostalo stříkající vodu, z toho v současné době funguje jen kašna. Problémy s vodou jsou známé, řeší se to (snad, doufejme). Ale povyrostly stromy, teď poskytují dobrý stín. Ve stínu jsou lavičky. Můžete si na ně sednout.

Můžete ?

Jak kdy, pokud je tam volno, jinak je obsazeno - dopoledne je častěji volno (ještě spí), odpoledne už méně (už se vzbudili), večer to tam mohutně žije. Dospěláci si povídají, baví se (občas i hlučněji a dost, vždyť ráno a vůbec, nemusí do práce), děcka tam mají hřiště (když je omrzí dlažba, tak jdou na trávu vedle radnice).

Nedělají nic protizákonné, jen tam prostě jsou. Považují náměstí za svůj dvoreček, protože je tam málo akcí, které by jim dvoreček (dost značně) omezovalo…

A proto nerad chodím na náměstí