Pavla možná znáte.  Stříbrsky rodák  jak sám říká, ve Stříbře se narodil, ve Stříbře žije již dlouhých 75 let. Vyrůstal ve skromných poměrech, jako ostatně všechny poválečné děti. Rok 1945 byl šťastný rok, nejenom pro již svobodné Československo, plné nadějí , byl to i šťastný rok pro jedno střibrske děcko. Právě se narodil Pavel.

Dětství  a budování socialismu, krutá padesátá léta vzala lidem radost, svobodu ale i poznamenala všechna ta dětská přání. Lidé se učili žiti pretvarkou,  i sobectvim, které poznamenalo mnoho generací.. Byli mezi nimi ovšem i silní lidé, kterým budování socialismu nezlomilo charakter. Byl mezi nimi i Pavel. Prošel mnoha zaměstnáními,  přesto že studoval dvě vysoké školy,  jak sám říká největší vejska je život. Tzv. Sametová revoluce zastihla tyhle socialisty nepripravene na tvrdý život bysnis. Ale bylo to tak lákavé po těch 40 ti letech. Vždy měl za to že dané slovo platí. Neplatilo..

Pavel dneska ve vší životní i mentální  svěžesti slaví životní jubileum. Žije prostým dalo, by se říci drsným životem, bez civilizačních vymožeností  chodi běžně 8-10 kilometrů, jezdí na kole a ma pořád hodně elánu a chuti do života. Můžete jej potkat i za volantem kamionu ??! !, zajímá se o všechno to dění okolo nás.. V jeho mysli není zášť ani nenávist, ale smíření se životem,, který bere tak jak přichází. Je zajímavou tváří některých mých fotografii ..

Má jedno velké přání dožití se 111 let. Tak Ti milý Pavle přejeme  ať se Ti to ve zdraví splní.. A buď pořád šťastnej jako blecha Ty jeden pravej střibrskej rodáku..