na náměstí v Plané. Pan Miloslav Antropius vybral úžasnou trasu, na které byl pouze jediný větší kopec k Panské rozhledně. Kopec nebyl příliš prudký a tak většina účastníků ještě vystoupala 207 schodů na vyhlídkovou plošinu rozhledny, která je ve výšce 40 metrů nad okolní krajinou.

Po cestě byly zastávky u různých kamenných památek jako jsou boží muka, smírčí kříže, židovský hřbitov.  Jak jsem dodatečně zjistil, pan Antropius je nejenom nadšený cyklista, ale i autor myšlenky adopce památek na Plánsku.

Na cyklovyjížďce byl s námi i další nadšenec, pro změnu na přírodu,  Ing. Miroslav Trégler, který pracuje na úseku ochrana přírody a krajiny odboru životního prostředí  Mariánských Lázní a díky jemu nám neunikla žádná přírodní zajímavost. Nejdříve památný dominantní Chodovoplánský dub, následovala přírodní rezervace Kosatcová louka, která bývá na konci května v plném květu. Bohužel letošní sucho zapříčinilo, že na rašelinné louce začínají kvést teprve první kosatce a louka bude letos v plném květu pravděpodobně až v polovině června.

V Drmoulu jsme byli informováni, že obec byla částečně židovská a částečně křesťanská, takže vedle kostela sv. Josefa zde bývala i židovská synagoga a v lese nad Drmoulem židovský hřbitov se zachovalými barokními náhrobky. Byli jsme upozorněni na spisovatele Norberta Frýda, který v některých svých knihách na zdejší židovské prostředí vzpomíná prostřednictvím své rodiny, neboť dědeček z matčiny strany z Drmoulu pocházel.

Přes již zmíněnou Panskou rozhlednu jsme kolem obce Tři Sekery projeli až k lesnímu rybníku Kajetán, přičemž jsme po cestě viděli plavuně. Znalec by zde mohl najít až čtyři druhy plavuní. U lesního rybníka Kajetán jsme se podívali na kvetoucí ďáblík bahenní, který ovšem byl díky snížené hladině rybníka letos na suchu.

Údolím meandrujícího potoka Tichá jsme pak sjeli až do Broumova, kde jsme se ve Staré hospodě občerstvili. Z hospody jsme se vrátili trochu zpět na naučnou stezku „Údolím hamerského potoka“, která nás vedla kolem lesního „zámečku“ sv. Víta, památného Broumovského smrku, chráněným stromořadím Dubová alej až k Broumovskému jasanu, třetímu nejsilnějšímu památnému jasanu v České republice. Vodní síla toku Hamerského potoka byla v minulosti využívána k pohonu četných železářských hamrů a mlýnů. Známý byl barvířský mlýn, který vyráběl modré barvivo všeobecně označované jako „smalt".

Po silnici jsme pak dojeli do původně chodské vsi  Zadní Chodov s jeho vesnickou památkovou zónou statků soustředěných kolem rozměrné obdélné návsi s pozoruhodným kamenným špýcharem u č.p. 43, datovaným do 16. století.  Pak již následoval návrat přes Kyjov zpět do Plané.

V upoutávce na akci na internetu bylo uvedeno cca 30 km, na startu bylo zmíněno cca 35 km, ale tachometr se v cíli zastavil na téměř 40 km. Nepochopil jsem ale, kde se vzalo 427 celkově nastoupaných metrů. Všichni účastníci trať zvládli bez problémů, jen při samotném dojezdu do Plané spadlo několik dešťových kapek, přestože na barometru v restauraci byla venku panenka.

Foto: Vít Bušek