ve kterých se nekonaly žádné obřady mimo mše svaté. Škaredé středě se také říká Sazometná nebo Smetná, protože se důkladně smýčilo celé stavení a vymetaly se komíny, protože důkladný úklid vyhání zlé duchy. Když si ale uvědomíme, že se dříve dělaly doškové (snopy slámy, rákosí či orobince) či dřevěné šindelové střechy, bylo jasné, proč byl kladen takový důraz na vymetání komínů, zejména když ohniště či pec pod komínem byla umístěna v nejpoužívanější, často jediné, obytné místnosti a kdyby bouchly saze, tak jí celou zaneřádily.

Nicméně označení Škaredá se jí dostalo kvůli škaredému skutku apoštola Jidáše, který se nejdříve na Krista mračil, aby ho pak za 30 stříbrných zradil a umožnil jeho zatčení. Kdo se bude tento den škaredit a mračit, bude se mračit po všechny středy až do dalších Velikonoc. Pečivo Jidášky připomínají provaz, na kterém se Jidáš posléze oběsil, když svůj skutek neunesl. Se jménem Jidáše je spojeno symbolické „honění Jidáše“, kdy byl honěn jeden chlapec ostatními s řehtačkami od stavení ke stavení po koledě s popěvky a říkadly.

Na Škaredou středu se vařilo i škaredé jídlo, i když vzhled mu neubíral na chuti. Tradičně to byly placky všeho druhu na sladko i na slano. Placky se pro jistotu ještě při pečení trochu potrhaly, aby na talíři působily nevzhledně, odtud i označení trhance. Že jste placky od bramboráků až po palačinky ještě nikdy nepekli? Tak na Škaredou středu máte ideální příležitost, protože když se nepovedou, uděláte vlastně z nouze ctnost :-).

Květná neděle.