S COMENIEM NAPOSLEDY...?

Týden od 17. května strávilo 5 žáků stříbrské základní školy v Revoluční ulici v belgickém Worrikenu. Účastnili se společně s žáky z dalších 4 partnerských škol posledního společného setkání v rámci projektu Comenius – Partnerství škol s názvem Stavíme náš evropský dům.

Program pro všechny účastníky tentokrát připravili naši belgičtí přátelé z Elsenbornu. Hned v úterý jsme měli příležitost si jejich školu pěkně zblízka prohlédnout. Naši malí průvodci, 3 žáci 1. stupně, nás nejprve zavedli do školní cvičné kuchyně, kde už čekal kbelík plný brambor, škrabky a mechanický pomocník na výrobu pravých belgických hranolků. Každá skupina se tak podílela na přípravě oběda ve školní restauraci.

Další zastávkou na okružní cestě školou byly hudebně pohybové aktivity pod vedením naší belgické kolegyně ve vstupní hale školy, ve které se každé ráno schází všichni žáci i učitelé ke společnému zahájení vyučovacího dne a společné písničce. Hodně jsme se tu nasmáli, obzvlášť, když se aktivně zapojil i náš pan řidič.

Škola v Elsenbornu patří mezi ty šťastné a výjimečné v tom, že vlastní i malý hospodářský statek, umístěný přímo ve školním areálu. V rámci výuky se tu žáci starají o slepice, ovce, kozy, tele, poníka, osla, koníky a dva psy.

Ještě před obědem jsme si zaběhali a zasportovali ve sportovním sále při veselých honičkách s nafukovacími balónky či velkými gymnastickými míči.

Při procházení školou, nahlížení do tříd a místností určených k individuálnímu růstu každého žáka jsme sbírali inspiraci pro naši školu.

Středeční dopoledne bylo pro všechny ve znamení sportu. V rekreačním středisku Worriken, kde jsme byli ubytováni jsme si mohli za pomoci a dohledu sportovních lektorů vyzkoušet třeba judo, skoky na obří trampolíně, zahrát si stolní tenis či zapádlovat na přehradě v kajaku či na kanoi.

Odpoledne jsme při dlouhé procházce po dřevěných chodnících vedoucích rašeliništěm shlédli část přírodního parku Hohes Vann.

Čtvrteční výlet k vojenské pevnosti Eben Emael patří bezesporu k těm, na které se nezapomíná. Belgická pevnost byla největší svého druhu v Evropě a byla považována za nedobytnou. A přesto byla 10. května 1940 v 18 minutách dobyta německou armádou. V rámci prohlídky jsme se seznámili nejen s historií této pevnosti, vnitřním zařízením a provozem, ale mohli jsme projít autentické prostory i místa s expozicí připomínající „běžný život“ v pevnosti.

V průběhu pobytu jsme se kromě poznávacích výletů po večerech připravovali na čtvrteční slavnostní závěrečné vystoupení, během kterého každá škola připomněla partnerské setkání škol ve své vlasti. Zazněly zde projevy, hymna Evropské unie, německá i česká verze písně Marlen Ditrichové „Řekni, kde ty kytky jsou“, písně, která nás provázela na všech setkáních.

Byla to slavnostní chvíle a v očích účinkujících i hostů bylo vidět dojetí, jako by nám všem teprve došlo, že „náš Comenius“ už končí.

Úplnou tečkou za projektem bylo poslední pracovní setkání pedagogů v krásném historickém městě v Trevíru, věnované zhodnocení projektu a závěrečné zprávě.

Co říci na závěr? Tento projekt sice skončil, ale přátelství, která byla navázána, tak snadno nekončí Už od ledna je podána žádost na pokračování projektu.

                                                                                  Mgr. Jasmína Vaňková, učitelka