ZŠ Stříbro, Revoluční organizovala mezinárodní projekt v Plané u Mariánských Lázní

V týdnu od 20. do 24 dubna 2009 to v plánském Domově mládeže hučelo jak v úle a navíc trojjazyčně! Bylo zde totiž ubytováno 64 účastníků projektového setkáni v rámci programu Comenius, projekt Partnerství škol, ve kterém je zapojena škola z polské Lesnici, belgického města Elsenborn, dvě německé školy z Rudolstadtu a Schweichu a stříbrská základní škola v Revoluční ulici.

Společné cíle tohoto projektu jsou ukryty v názvu „Stavíme náš dům Evropy", tedy vzájemné poznávání kulturních, historických a přírodních zajímavostí jednotlivých zemí, hledání společných dějinných a kulturních souvislostí a vzájemné navazování přátelství a kontaktů.

Projektový týden v Plané byl již druhým společným setkáním, to první se uskutečnilo v listopadu loňského roku v německém Dittrichshütte.

Program začal v pondělí ve večerních hodinách shlédnutím krátkého dokumentárního filmu, který nám připomněl minulé setkání.

Celé úterý jsme strávili ve Stříbře - dopoledne společně se žáky 2. stupně naší školy, při poznávací cestě po stříbrských pamětihodnostech, kterou připravili učitelé naší školy. Odpoledne bylo ve znamení sportovních aktivit, díky ochotě p. Vlčka, jsme si v kuželně zahráli kuželky, bowling a squash. Den byl zakončen krátkými tanečními i pěveckými vystoupeními žáků zúčastněných škol ve společenské místnosti v ubytovacím zařízení.

V poznávání okolních pamětihodností jsme pokračovali i v dalších dnech. Ve středu nám počasí ještě přálo a zámek Kynžvart a přilehlý park se tak představit v celé své kráse, v rezervaci Soos u Chebu jsme mohli nerušeně obdivovat „bahenní sopky", vývěry minerálních pramenů s vysokým obsahem síry a ve Františkových Lázních nasát poklidnou lázeňskou atmosféru. O večerní program se pak postarala country skupina Wyjou, jež si mladé posluchače okamžitě získala a sklízela nadšené ovace.

Čtvrteční ráno bylo sice pošmourné a přes den chvílemi kromě deště padaly z mraků i kroupy, ale podařilo se nám docela obstojně „chodit mezi kapkami". Prohlédli jsme si loketský hrad a při zpáteční cestě jsme se prošli po mariánskolázeňské kolonádě. Ale nebyli jsme jen pasivními diváky, téměř při všech našich zastaveních účastníci zpracovávali připravené pracovní listy a plnili různé úkoly. V Pístově například hledali informace a odpovědi na otázky týkající se památníku obětem pochodu smrti v rozstříhaném textu a uctili jejich památku položením květin. Zastávka v Pístově byla poslední „projektověpracovní", pak už nás čekalo jen „knedlo zelo vepřo" ve Skále a závěrečný večer s tolik očekávanou diskotékou.

Co říci závěrem? Jsou chvíle, kdy je vskutku jedno, zda jsem Polák, Čech, Němec či Belgičan, protože společně prožité zážitky smazávají i sebemenší rozdíly..... a kamarádství a přátelství vzniká snadněji tam, kde jde o společnou věc.....a to se nám, myslím, v Plané u Mariánských Lázní podařilo.

Příští projektová cesta nás zavede v září do Polska, pomalu se na ni začínáme připravovat a už teď se těšíme.

                                                                                  Jasmína Vaňková

                                               učitelka ZŠ, Stříbro, Revoluční a koordinátorka projektu