po Popeleční středě, tak neděle se do postního období nezapočítávají. Její název se dle regionů liší, nejčastěji je nazývána černá neděle, protože ženy odkládaly pestrý oděv a oblékaly se do černých šatů ze smutku nad ukřižováním Krista či ze začátku půstu. A černý oděv v zimním období venku na sluníčku měl i svůj praktický význam.

Někde matky v noci na neděli po usnutí dětí tajně napekly preclíky, které pak navlékly podle počtu dětí na barevné stužky a uvázaly je na vrbové proutky nebo na stromy v zahradě. Ráno budily děti s tím, aby se šly podívat, co jim zanechala liška, která tudy v noci prošla. Proto liščí neděle.

Označení Pučálka se používalo v souvislosti se staročeským pokrmem, který se připravoval zejména v době půstu. Hrách se v široké nádobě zalil vlažnou vodou tak, aby voda byla nad hrachem a na teplém místě se nechal cca dva dny „napučet“. Poté se slila přebytečná voda tak, aby hrách byl jen částečně ponořený. Zhruba za tři dny začaly rašit klíčky a mohlo se přistoupit k závěrečné úpravě pučálky, kdy se nasucho pekla či pražila a jedla se s cibulkou a zelím nebo nasladko s medem přípaně i s rozinkami. Později se pučálka začala prudce péct na sádle. Dle chuti se dochucovala většinou solí a pepřem. Vyzkoušejte smažit na sádle s malými škvarky a na závěr zamíchat i utřený česnek. Ochutnáte-li ji s medem, zkuste i kysanou smetanu.