Jediný ohňostroj během několika minut vypustí tolik dioxinů a furanů, co by spalovna vypouštěla po dobu několika let. Tak na tuto informaci jsem narazil v práci Mgr. Radovan Šejvla, na kterou najdete odkaz níže a ze které si nyní dovolím citovat:

Časopis Odpadové hospodářství: „Londýnská radnice na přelomu milénia pro své občany uspořádala ohňostroj, který za 15 minut střílení vypustil do ovzduší stejné množství dioxinů a furanů, které by tamní spalovna vyprodukovala za 140 let provozu." Následoval jen můj těžko měřitelný údiv, protože jsem si velice rychle vzpomenul, jak při novoroční procházce smrdí vzduch v místech, kde se střílí. Také se většinou 1. ledna zatáhne a obloha je najednou špinavě šedá, i když ještě 31. prosince svítilo slunce.

Co všechno se asi s výbuchy pestrobarevných ohnivých petard do ovzduší dostává? S touto otázkou jsem zamířil na katedru Ústavu ochrany ovzduší na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Ano, petardy produkují dioxiny a těžké kovy, to my víme, ale nikoho to nezajímá. Navíc je velice obtížné při jejich výbuchu škodlivé látky změřit. Aha, co takhle bouchnout petardu v nějaké izolované laboratoři a změřit to tam? - Ano, to je sice teoreticky možné, ale na to tu nemáme vybavení.

Kolikpak asi tun zábavné pyrotechniky ročně v ČR odpálíme? Kolik různých prvků při jejích explozích shoří v atmosféře a kolik dalších sloučenin vznikne při jejich spalování? Statistika nuda je, má však cenné údaje, zpívá se v jiné písničce, tak kdopak nám to spočítá? Jistě existuje nějaká statistika, kolik tun zábavné pyrotechniky se do ČR každým rokem dováží a z jakých chemických látek se vyrábí.

Řada velkých měst z peněz daňových poplatníků při nejrůznějších slavnostních příležitostech pořádá ohňostroje. Některá města dokonce pořádají festivaly, kam se sjíždějí střelmistři z celé Evropy. Brno své ohňostroje odpaluje z lodí i pontonů na přehradě. Jak krásně se ta barevná světla odrážejí od vodní hladiny, lidé se chodí dívat a nadšeně tleskají. Jiní se ptají, kolik a jakých škodlivých látek tyto rachejtle produkují. Nebo je spalování nebezpečných chemických látek v atmosféře ošetřeno stejně jako u spaloven? Tedy 850 ºC s následným zdržením spalin na uvedené teplotě po dobu 2 sec s následným prudkým ochlazením spalin? Možná na ohňostroje platí jiné, méně ekologické limity.

Dále si dovolím citovat Ing. Mgr. Miroslava Zajíčka, MA:

Jako kuriozita může sloužit to, že každoroční novoroční ohňostroje vyprodukují mnohonásobně více dioxinů než spalovny za celý rok a nikdo se nad tím nepozastavuje a nehledí na novoroční veselí jako na zdroj významného zdravotního rizika (kromě případných popálenin rukou či vystřelených očí).

I když z vyhledávače na mě odevšad „vyskočila" věta: „Dioxiny a furany jsou nejen rakovinotvorné, ale poškozují také hormonální a imunitní systém a ovlivňují nervovou soustavu.", dovolím si ještě citovat z bakalářské práce Tomáše Ferdana:

Jedná se o skupinu velmi nebezpečných látek pro životní prostředí, život organizmů i život člověka. Dioxiny patří mezi velmi jedovaté látky, které jsou životu nebezpečné již v koncentracích jedna ku miliardě (ve srovnání s kyanidem draselným jsou asi sedmdesátkrát jedovatější). U pokusných zvířat, která byla vystavena působení látek s dioxinovým efektem, byla zaznamenána řada toxikologických projevu. K těmto patřily hlavně:
- poruchy růstu,
- poškození imunitního systému,
- zvýšený výskyt rakoviny,
- poškození reprodukčních funkcí.

Citováno z následujících zdrojů:

Odpadové fórum, strana 18 - Ing. Mgr. Miroslav Zajíček, MA

Způsoby odstraňování perzistentních látek (dioxinů), kapitoly 2.1 a 2.2 - Tomáš Ferdan

I přes všechna výše vyjmenovaná zdravotní rizika souhlasíte i nadále s pořádáním ohňostrojů?